Smíření s Bohem

Ve vztahu k Bohu

• Obracím se na Boha jedině tehdy, když něco potřebuji.
• Neúčastním se mše svaté o nedělích a zasvěcených svátcích.
• Nezahajuji a nezakončuji každý den modlitbou.
• Používám nepatřičně („nadarmo“) jméno Boží i jméno Panny Marie a svatých.
• Styděl jsem se přiznat, že jsem křesťan.
• Nedělám nic pro svůj duchovní růst / nevěnuji se této oblasti dostatečně často.
• Bouřím se proti Božím plánům a záměrům.
• Snažím se Boha dotlačit k tomu, aby konal mou vlastní vůli.

Ve vztahu k bližním

• Nedokážu odpouštět druhým, vžívat se do jejich těžkostí a pomáhat jim.
• Pomlouval jsem.
• Kradl jsem.
• Zneužíval jsem ty, kdo jsou slabí a bezbranní.
• Jsem plný nenávisti, hněvu a nespravedlnosti.
• Nestarám se o chudé a nemocné.
• Stydím se za vzhled nebo chování svých bratří a sester.
• Nejsem čestný vůči každému člověku / podporuji „kulturu vyčleňování“.
• Podněcoval jsem někoho ke špatnému jednání.
• Nedržím se manželské a rodinné morálky tak, jak nás tomu učí evangelium.
• Nenaplňuji svou zodpovědnost za výchovu vlastních dětí.
• Nectím a nerespektuji své rodiče.
• Odmítl jsem přijmout nově počatý život.
• Dopustil jsem se zničení daru života (i nenarozeného) / napomáhal jsem k tomu.
• Nechráním přírodní prostředí.

Ve vztahu k sobě

• Jsem napůl světákem a napůl věřícím.
• Přeháním to s jídlem, pitím, kouřením a zábavami.
• Starám se přehnaně o své tělesné zdraví a o svůj majetek.
• Špatně využívám čas, který mám k dispozici.
• Jsem líný.
• Chci, aby mě všichni obsluhovali.
• Nevážím si čistoty srdce, myšlenek i jednání / nesnažím se tuto oblast kultivovat.
• Spřádám odplatu.
• Živím v sobě nenávist.
• Nejsem tichým a pokorným nástrojem pro budování pravého pokoje.

I. Pán říká: »Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.« (Mt 22,37)

• Nesměřuji svým srdcem k Bohu, abych ho miloval nade všechno věrným plněním jeho příkazů, tak jako syn otce, či jsem se spíše staral o věci pozemské.
• Nemám správný úmysl při své práci.
• Nemám pevnou víru v Boha, který k nám promluvil ve svém Synu.
• Nedržím se pevně nauky církve.
• Nestaral jsem se o svůj křesťanský život posloucháním slova Božího, účastí na náboženském poučování, vzdalováním se všeho, co by mé víře uškodilo.
• Nebylo na mně poznat v soukromí i na veřejnosti, že jsem křesťan.
• Nemodlil jsem se ráno a večer.
• Má modlitba není opravdovou rozmluvou mysli i srdce s Bohem, ale jen vnějším obřadem.
• Neobětoval jsem Bohu své práce, radosti i bolesti.
• Neutíkám se k němu v pokušeních.
• Nemám úctu a lásku ke jménu Božímu, či jsem Boha urážel rouháním, falešnou přísahou, nebo zbytečným vyslovováním jeho jména.
• Projevoval jsem neúctu k Panně Marii a svatým.
• Nezachovávám den Páně i církevní svátky tím, že se zbožně, činně a pozorně účastním liturgických shromáždění, zvláště mše svaté.
• Nezachoval jsem příkaz o roční zpovědi a velikonočním svatém přijímání.
• Mám jiné „bohy", totiž věci, o něž se více starám a v něž více důvěřuji než v Boha, třeba bohatství, pověry, spiritismus a jiné nevhodné způsoby magie.

II. Pán říká: „To je mé přikázání: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás." (Jan 15,12)

• Nemám opravdovou lásku k svému bližnímu, či zneužívám svých bratrů k svému prospěchu nebo tím, že jim činím, co nechci, aby oni činili mně.
• Dal jsem jim těžké pohoršení zlými slovy a činy.
• Nepřispíval jsem ve své rodině trpělivostí a pravou láskou k dobru a radosti druhých: ať už jako dítě neposlušností rodičů, neprokazováním cti a pomoci v jejich potřebách duchovních i hmotných; či jako rodiče nedostatkem snahy o křesťanskou výchovu dětí, špatným příkladem a zneužitím otcovské autority; anebo jako manželé vzájemnou nevěrností v srdci i v rozhovoru s druhými.
• Nedělím se o svůj majetek s těmi, kdo jsou chudší než já.
• Nehájím utiskované, nepomáhám ubohým, nepřispívám nuzným, či naopak pohrdám svým bližním, především chudými, starými, méně nadanými, cizinci nebo lidmi jiné rasy.
• Nejsem si vědom misijního poslání, které jsem přijal při biřmování.
• Neúčastnil jsem se apoštolské a charitativní činnosti církve a života ve farnosti.
• Nepomáhal jsem potřebám církve a světa a nemodlil jsem se za ně, např. za jednotu církve, za šíření evangelia mezi národy, za zachování míru a spravedlnosti.
• Nepečuji o dobro a prospěch společnosti, ve které žiji, či se starám pouze o sebe.
• Nepřispívám podle svých sil ke spravedlnosti, počestnosti mravů, svornosti a lásce.
• Neplnil jsem své povinnosti občanské, neplatil daně.
• Nejsem při své práci či ve svém povolání spravedlivý, čestný, pracovitý.
• Nekonám svou službu společnosti s láskou.
• Nedávám spravedlivou mzdu svým zaměstnancům.
• Nedodržuji sliby a úmluvy.
• Neposlouchám zákonnou autoritu a nevzdávám jí povinnou úctu.
• Vykonávám autoritu či úřad ke svému prospěchu, či nikoliv k dobru druhých v duchu služby.
• Nezachovávám pravdu a věrnost, či jsem uškodil druhým nepravdou, pomluvou, donášením, opovážlivým posuzováním, porušením tajemství.
• Uškodil jsem druhým na zdraví nebo životě, na jejich cti, dobré pověsti či majetku.
• Způsobil jsem nějakou škodu.
• Radil jsem nebo prováděl přerušení těhotenství.
• Nenáviděl jsem druhé.
• Odděloval jsem se od nich hádkami, nepřátelstvím, nadávkami, hněvem.
• Pro svůj egoismus jsem se zdržel zaviněně svědectví o jejich nevinnosti.
• Ukradl jsem cizí věci, bezprávně a nezřízeně jsem po nich toužil, způsobil škodu.
• Nenahradil jsem, co jsem zavinil.
• Nebyl jsem ochoten ke smíru, k odpuštění z lásky ke Kristu, či jsem v sobě uchovával zášť a touhu po pomstě.

III. Kristus Pán říká: „Kdo zachovává moje přikázání, ten mé miluje." (Jan 14,21)

• Základní směr mého života není správný.
• Nejsem živen nadějí na život věčný.
• Nestaral jsem se o postup v duchovním životě modlitbou, čtením a rozjímáním Božího slova, účastí na svátostech a sebezáporem.
• Nebyl jsem připraven krotit své chyby, sklony a špatné vášně, jako např. závist, mlsnost a poživačnost.
• Vyvyšoval jsem se před Bohem pýchou a domýšlivostí a pohrdal druhými v domnění, že jsem lepší než oni.
• Vnucoval jsem svou vůli druhým a nedbal na jejich svobodu a práva.
• Neužíval jsem správně věcí pozemských, svých sil a darů, které jsem od Boha přijal jako „hřivny evangelia".
• Neužívám všech těch darů k tomu, abych se den ze dne stával lepším.
• Byl jsem lenivý a neochotný.
• Nesnášel jsem trpělivě bolesti a obtíže života.
• Neuskutečňoval jsem na svém těle umrtvování, abych »doplnil, co ještě chybí k utrpení Páně«.
• Nezachovával jsem postní předpisy.
• Neudržoval jsem své smysly a své tělo ve stydlivosti a čistotě jako chrám Ducha svatého.
• Poskvrnil jsem své tělo cizoložstvím, smilstvem, nestydatostí, nečistými slovy a myšlenkami, touhami či skutky.
• Podléhal jsem svým žádostivostem.
• Zabýval jsem se četbou, rozhovory, navštěvoval představení a zábavy, jež jsou neslučitelné s křesťanskou i lidskou důstojností.
• Svedl jsem druhé ke hříchu svým neslušným jednáním.
• Nezachovával jsem mravní zákony při užívání manželství.
• Jednal jsem proti svému svědomí ze strachu nebo pokrytectví.
• Nesnažil jsem se vždy jednat v pravé svobodě dětí Božích, podle zákona Ducha, anebo je ve mně vášeň, jejímž jsem otrokem.

1. Vztah k Bohu – základní postoj

• Nevěřím v jediného pravého Boha, v Ježíše Krista, našeho Vykupitele a v Ducha svatého, který nás má osvěcovat v celém našem životě.
• Nesměřuje můj život k cíli, k němuž mne Bůh volá – „Buďte dokonalí, jako je váš Otec v nebesích dokonalý".
• Nechci přijmout vůli Boží, jak se modlím v Otčenáši, ale prosazuji svou vůli.
• Neumím prosit za dar víry.

2. Vztah k Božímu slovu

• Nesnažím se žít z Kristova evangelia.
• Nečtu Písmo svaté, abych poznal, co Kristus ode mne žádá.
• Neprohlubuji pravidelně své náboženské vzdělání.

3. Vztah ke svátostem

• Nejsem přesvědčen, že smíření s Bohem ve svátosti pokání je vstupní branou k co nejbližšímu spojení s Pánem.
• Nepoznávám ve svatém přijímání příležitost prohlubovat neustále tento kontakt s živým Bohem.
• Nevyužívám rád a s velkou láskou této možnosti.

4. Vztah ke mši sv. a k modlitbě

• Neprožívám sváteční den správným způsobem.
• Modlitba nemá v mém životě patřičné místo.
• Nedokáži modlitbou nejenom prosit, ale také děkovat a myslet na jiné.
• Nenajdu si čas na osobní rozhovor s Bohem, nesnažím se poznávat, co Bůh ode mne žádá.
• Jednal jsem v životě zbaběle.

5. Vztah k bližním – všeobecně

• Nemiluji druhého jako sám sebe.
• Přehlížím vědomě či nevědomky druhého.
• Neuvědomuji si, že ten druhý, ať je kdokoliv, je člověk stvořený k obrazu Božímu.
• Odpírám ze sobeckých důvodů druhému službu.
• Vyhledávám jen ty lidi, kteří mi mohou přinést jenom výhody.
• Nemluvím druhým pravdu, lhal jsem jim vědomě v závažných věcech.
• Nemám smysl pro spravedlnost.
• Nepřeji každému, co mu patří.
• Odsuzuji své bližní.

6. Vztah k rodině

• Nemám opravdový smysl pro pravou lásku, mírnost a jednotu.
• V naší rodině nepanuje úcta, pomoc, porozumění.
• Nehledám pomoc Boží.
• Nesnažím se poznávat, jaké má Bůh plány s tvým domovem a rodinou.
• Nesnažím se podle těchto úmyslů Božích opravdu žít.
• Nemodlíme se nikdy společně v rodině.
• Nechodíme, pokud je to možné, společně na mši svatou.

7. Vztah k dětem

• Dívám se na děti jen jako na břemeno.
• Nechci mít víc dětí, aby se nesnížila životní úroveň rodiny.
• Nepřemýšlím o tom, že nestačí vychovávat děti tak, jak jsem byl sám vychován.
• Nejsem schopen dát svým dětem jasnou životní linii.
• Neuvědomuji si, že ve výchově záleží hlavně na mém osobním příkladu.
• Vedu své děti k sobectví.
• Jednám s malým dítětem jako s nemluvnětem, s dospívajícím jako s dítětem, s mladým mužem jako s dospívajícím.
• Ovlivňuji své dítě, které se chystá uzavřít sňatek, při volbě budoucího partnera do té míry, že na něho dělám nátlak.
• Nedůvěřuji svému dítěti.
• Nerespektuji svobodu dítěte.
• Nevedu děti k pravému náboženskému životu.

8. Pro staré a nemocné

• Neužívám svého volného času, nabytého vzdělání i svých styků také ve prospěch druhých.
• Propadl jsem lakotě.
• Jsem zatrpklý.
• Dávám ostatním najevo svou vnitřní nevyrovnanost, hlavně těsně po té době, když jsem odešel do důchodu.
• Zapomínám, že tato doba mého odpočinku je doba přípravy, abych mohl předstoupit před samotného Boha.
• Nedovedu se vyrovnat se svou nemocí.
• Jsem soustředěný stále na svou nemoc.
• Dělám z ní předmět svých hovorů a úvah.
• Jsem náročný k svému okolí a zapomínám, že ono trpí tím, že jsem nemocný.
• Izoluji se od druhých z vlastní vůle víc, než je nutné.
• Hledám únik v samotě a zapomínám, že nemoc má sloužit také k duchovnímu povznesení ostatních.
• Považuji svou nemoc za trest od Boha.
• Nevěřím, že utrpení má vykupující cenu.
• Nevěřím tomu opravdu celou svou bytostí.
• Nemodlím se za dar celé této víry.
• Nesnažím se o duchovní život, který odpovídá mému nynějšímu stavu.
• Nehledám potřebnou sílu ve svátostech, odmítám pomoc kněze, který je mi k dispozici.
• Neumím přijmout smrt s klidem a vírou.

1. Otče náš, jenž jsi na nebesích

• Nežil jsem jako Boží dítě a zapomínal jsem na svou důstojnost křesťana.
• Nedůvěřoval jsem Bohu jako milujícímu Otci, zvláště v těžkých chvílích.
• Vytěsňoval jsem Boha ze svého každodenního života a nehledal jsem s ním společenství.

2. Posvěť se jméno tvé

• Neuctíval jsem Boha celým svým životem, mými skutky se naopak Boží jméno u druhých znevažovalo.
• Vyslovoval jsem Boží jméno neuctivě, zbytečně nebo v hněvu.
• Styděl jsem se za svou víru a nedokázal jsem se zastat křesťanských hodnot.

3. Přijď království tvé

• Neusiloval jsem o Boží království (pravdu, pokoj a spravedlnost), ale staral jsem se jen o své vlastní zájmy a moc.
• Nepřispíval jsem k šíření evangelia svým příkladem ani slovem.
• Podporoval jsem ve svém okolí nesváry a rozdělení místo pokoje.

4. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi

• Prosazoval jsem svou vlastní vůli a své plány proti vůli Boží.
• Reptal jsem proti Božímu vedení a odmítal jsem nést svůj kříž.
• Zanedbával jsem své stavovské povinnosti (v práci, v rodině, ve škole).
• Nepracoval jsem na svém duchovním růstu a na nápravě svých špatných návyků.

5. Chléb náš vezdejší dej nám dnes

• Byl jsem nespokojený s tím, co mám, a propadal jsem nezřízené touze po majetku.
• Plýtval jsem jídlem, časem nebo dary, které jsem od Boha dostal.
• Nedělil jsem se s potřebnými o své prostředky a byl jsem lakomý.
• Propadl jsem strachu o budoucnost, jako by se Bůh o mě nestaral.

6. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům

• Živil jsem v sobě hněv, zášť a touhu po pomstě.
• Neodpustil jsem bližnímu a připomínal jsem mu staré křivdy.
• Sám jsem neprosil o odpuštění ty, kterým jsem ublížil.
• Přistupoval jsem ke svátostem bez náležité přípravy a opravdové lítosti.

7. A neuveď nás v pokušení

• Vyhledával jsem nebezpečné příležitosti ke hříchu (nevhodná místa, společnost, internetové stránky).
• Byl jsem domýšlivý a spoléhal jsem jen na svou vlastní sílu proti zlu.
• Podléhal jsem lenosti v modlitbě, která mě má chránit před pokušením.
• Hazardoval jsem se svým zdravím nebo čistotou svého srdce.

8. Ale zbav nás od zlého

• Propadl jsem smutku, beznaději nebo zoufalství.
• Spolupracoval jsem se zlem (lhaní, podvody, nespravedlnost, ubližování druhým).
• Hledal jsem pomoc u magických sil, v horoskopech nebo pověrách místo u Boha.

1. Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království

• Zakládal jsem si na své soběstačnosti a zapomínal jsem, že vše dobré mám od Boha.
• Propadl jsem pýše na své schopnosti, vzdělání nebo majetek a vyvyšoval se nad ostatní.
• Byl jsem příliš připoutaný k hmotným věcem a hromadil jsem je na úkor duchovního života.
• Nejsem vnitřně svobodný a mé srdce je zaplněno nepodstatnými věcmi.

2. Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni

• Byl jsem lhostejný k utrpení, bolesti a smutku druhých lidí.
• Nedokázal jsem litovat svých vlastních hříchů a chyb; mé srdce bylo tvrdé.
• Propadl jsem sebelítosti místo toho, abych své trápení odevzdal Bohu.
• Odmítal jsem potěšit nebo povzbudit ty, kteří procházeli těžkou životní zkouškou.

3. Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví

• Jednal jsem prchlivě, agresivně a neovládal jsem svůj hněv.
• Snažil jsem se prosadit svou pravdu a své zájmy silou, křikem nebo nátlakem.
• Chyběla mi trpělivost s chybami bližních i se sebou samým.
• Byl jsem arogantní a nevážil jsem si názorů a svobody druhých.

4. Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni

• Byl jsem vlažný ve víře a neusiloval jsem o svatost a blízkost Bohu.
• Přehlížel jsem nespravedlnost ve svém okolí a mlčel jsem, když se dělo bezpráví.
• Spokojil jsem se s průměrností a nechtěl jsem na sobě pracovat.
• Hledal jsem uspokojení v hříchu místo v plnění Boží vůle.

5. Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství

• Odmítl jsem odpustit těm, kteří mě urazili, a nosil jsem v sobě zášť.
• Byl jsem tvrdý a přísný v posuzování druhých, zatímco k vlastním chybám jsem byl slepý.
• Zanedbával jsem skutky tělesného a duchovního milosrdenství (pomoc chudým, útěcha smutným).
• Uzavíral jsem se do svého egoismu a neviděl jsem potřeby lidí kolem sebe.

6. Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha

• Dovolil jsem, aby mé myšlenky a pohledy byly poskvrněny nečistotou a žádostivostí.
• Jednal jsem neupřímně, falešně nebo s postranními úmysly.
• Nechránil jsem čistotu svého srdce a vyhledával jsem nevhodnou zábavu, četbu či filmy.
• Moje víra byla jen vnější a chyběla jí opravdovost a vnitřní poctivost.

7. Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni budou nazváni Božími syny

• Vyvolával jsem hádky, sváry a rozbroje v rodině, v práci nebo ve společenství.
• Šířil jsem neklid svými pomluvami, klevetami a kritikou druhých.
• Nedokázal jsem být prvním, kdo nabídne smíření a podá ruku k pokoji.
• Podporoval jsem nenávistné postoje a rozdělování lidí na „my a oni“.

8. Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království

• Zapřel jsem své křesťanské přesvědčení ze strachu před výsměchem nebo nepříjemnostmi.
• Volil jsem raději pohodlný kompromis se zlem, než abych se zastal pravdy.
• Nestál jsem na straně slabých a nespravedlivě obviněných.
• Reptal jsem a ztrácel víru, když mi život podle evangelia přinášel těžkosti nebo oběti.

1. Čas na Boha (modlitba, čtení Písma, mše sv.)

• Nezvu Boha do každé situace svého života (škola, práce, vztahy,…) – něco mu raději „neukazuji".
• Nevzpomenu si na něj i během dne.

Hrdost na víru

• Zapřel jsem Boha (styděl jsem se za něj), nedokázal jsem se ho „zastat", i když to nebylo jednoduché.
• Stavím sám sebe zbytečně do situací, ve kterých se nedokážu k Bohu přiznat.
• Chodím zbytečně do prostředí naladěného proti Bohu, víře, církvi….
• Vyhledávám umění, které uráží Boha nebo oslavuje zlo (hudba, filmy…).

Cizí oheň

• Hledám řešení svých problémů jinde než u Boha (obzvlášť když se mi zdá, že Bůh neodpovídá) – karty, horoskop, alternativní medicína….
• Věnoval jsem se okultním praktikám nebo magii.

2. Úcta k Božímu jménu

• Urážel jsem svými řečmi/činy Boha, církev, náboženství….
• Nevyslovoval jsem Boží jméno vždy s úctou a vědomím toho, kým Bůh je.

3. Neděle a práce

• Neodlišuji neděli od všedních dnů (tj. nejen účast na mši svaté).
• Zanedbávám včasný příchod na mši a přípravu na ni (lit. půst).
• Nepracuji/nestuduji poctivě (i na brigádách), nedělám poctivě zadanou práci, využívám čas určený k práci pro plnění vlastních záležitostí.
• Nepřipravuji se svědomitě na zkoušky, chápu své studium jen jako „pohodová léta se spoustou slev a kapesného od rodičů".
• Beru svůj domov jako hotel „all inclusive".

Jak zacházím s časem

• Nedokážu odpočívat (aktivně i pasivně), trávím své volno jen „rozplizle" na gauči, u PC….
• Trávím více času ve světě virtuálním než reálném (ICQ, hry, facebook…).
• Jsem líný a neochotný.

4. Vztahy

• Zanedbávám vztah k rodičům, sourozencům, přátelům – nemám na ně čas, odpírám odpuštění.
• Mám přehnaně kritický pohled.
• Nedokážu ustoupit názorům ostatních, musí být vždy po mém.
• Hřešil jsem ve vztahu k nadřízeným, autoritám, učitelům, kněžím….

5. Zdraví a hněv

• Poškozoval jsem své zdraví (alkohol, kouření, drogy, přehnané diety, přejídání…).
• Žiju svůj život podle hesla „live fast die young" (žij rychle, zemři mladý) – nezodpovědně, bez zastavení se.
• Mám v nenávisti sám sebe – hřešil jsem v oblasti sebe(ne)přijetí, sebepoškozování.
• Nedodržuji bezpečnostní a dopravní předpisy (i když mi připadají zbytečné).
• Nechal jsem se ovládat hněvem, jednal jsem agresivně, „hýčkal" jsem si svůj hněv, „rochnil se" ve zlobě na někoho/něco.
• Přál jsem někomu něco zlého.

6. Čistota

• Nehraju v oblasti sexuality s Bohem fair play.
• Uvádím sám sebe zbytečně do pokušení („náhodné" brouzdání internetem…).
• Pohlížím na druhého jako na pouhý objekt mé touhy.
• Používal jsem vulgární řeči a vtipy.
• Nemám respekt k partnerovi, nedodržuji „hranice".
• Nemám respekt a úctu k svému tělu.

7. Poctivost

• Neodváděl jsem státu, co mu patří (daně, pojištění…).
• Nevracím včas a v pořádku půjčené věci/peníze.
• Jezdil jsem „načerno".
• Nedodržuji autorská práva (software, hudba, filmy…).
• Beru si cizí věci bez dovolení.
• Nepřiznám se k poškození cizí věci a nedokážu nést důsledky.

8. Pravdomluvnost

• Šířil jsem pomluvy a klepy.
• Vedl jsem zbytečné rozhovory o chybách druhých.
• Vyzradil jsem tajemství.
• Chyběla mi odvaha zastat se druhého.
• Nekriticky jsem přijímal „zaručené" informace o druhých (bez jejich ověření).
• Lhal jsem.
• Schovával jsem se za falešnou identitu (facebook…).

9. a 10. Závist

• Záviděl jsem cokoli – věci, úspěchy, postavení, postavy, vztahy….
• Četl jsem cizí vzkazy, maily….
• Mám závistivou touhu být lepší než druzí.
• Dělal jsem dobro jen pro pochvalu a ocenění.

Toto zpytování svědomí není pro každotýdenní použití. Je vhodné jednou či dvakrát do roka jako vodítko pro revizi životní cesty.

Já… odevzdávám se tobě… a přijímám tě za manžela. Slibuji, že ti zachovám lásku, úctu a věrnost, že tě nikdy neopustím, a že s tebou ponesu všechno dobré i zlé až do smrti. K tomu ať mi pomáhá Bůh.

1. Já odevzdávám se tobě…

• Nevěřím dostatečně, že manželství je pro mě povoláním od Boha a mou cestou k Němu; žiji v něm spíše pro své vlastní štěstí či pohodu než pro úkoly od Pána.
• Nežiji trvale vděčností a zodpovědností za Boží zájem a důvěru v naše manželství.
• Nejsem ochoten investovat, obětovat nebo se vzdát svých zájmů, minulých svazků či nadměrné práce pro naše manželské a rodinné soužití.
• Nedávám pro společné užívání vše, co mám, a nedávám plně k dispozici vše, co jsem.
• Nenechávám sebe a svůj život dostatečně ovlivňovat svým partnerem.
• Hájím příliš svá práva a nezdůrazňuji dostatečně své povinnosti; nepřiznávám svému manželovi právo na sebe sama.
• Nesnažím se budovat pro partnera prostředí k jeho růstu a neusiluji o to být mu prostředníkem Božích milostí a vzájemného posvěcování.

2. Přijímám tě za manžela…

• Jsem málo zodpovědný za to, co můj manžel (manželka) může skrze mě od Pána získat; nestarám se o tyto příležitosti.
• Nepřijímám svého partnera plně do svého života s jeho schopnostmi, ale ani s jeho nedostatky, nemocemi, slabostmi, hříchy či minulostí.
• Nepřijímám ho stejně v radosti i ve smutku, v úspěchu i v ponížení, v únavě či vyčerpání.
• Nectím to, co je v úctě u něho, a zůstávám lhostejný k věcem, které se ho týkají (zaměstnání, příbuzní, koníčky).

3. …slibuji, že ti zachovám lásku…

• Nesu s ním břemena jen neochotně a nepřebírám spoluzodpovědnost za jeho růst a spásu.
• Nesleduji pozorně, co můj druh potřebuje ke svému růstu, a nemám s ním trpělivost v jeho souženích, bojích a chybách.
• Nejsem schopen dlouhodobě hledat, co mu prospívá a co ho dělá lepším; spíše uspokojuji jeho sobectví nebo ho srážím.
• Nedokážu správně rozeznat, co je dobré sdělovat a co raději tiše obětovat z hlediska lásky a ohleduplnosti.
• Neumožňuji svému manželovi upřímnost a otevřenost; reaguji špatně na jeho přímé jednání.
• Má napomínání a kritiky nejsou pronášeny s láskou; nehledám lásku v jeho kritikách vůči mně.
• Nebuduji důvěru a nepěstuji naše manželství jako věc, o kterou je třeba stále pečovat.
• Nevěřím dostatečně v možnosti a růst svého manžela v Pánu.
• Neusiluji o svůj vlastní duchovní růst a osobní styk s Bohem; nejsem v tom věrný a spolehlivý.

4. … slibuji, že ti zachovám úctu…

• Neuvědomuji si originalitu a samostatnost svého partnera před Bohem; činím si na něj skrze instituci manželství neoprávněné nároky.
• Nepřijímám jeho odevzdání se s dostatečnou vděčností a zodpovědností.
• Nerespektuji jeho právo na svobodný vývoj a život s Pánem; nedopřávám mu potřebné soukromí.
• Naše nejintimnější setkání neprožívám jako důstojný projev lásky a symbol manželského odevzdání; nevkládám do nich čisté úmysly.

5. … slibuji, že ti zachovám věrnost…

• Neobnovuji často své rozhodnutí k věrnosti „navždy a bez výhrady".
• Připouštím si pochybnosti o správnosti své volby nebo lituji svého slova (i v legraci).
• Nedokážu hájit své ideály o manželství a nevyjadřuji se o svém manželovi uctivě před druhými.
• Nestojím na straně manžela, když se mýlí; shazuji ho před ostatními a oslabuji jeho autoritu (i před dětmi).
• Nejsem schopen mu být věrný, když se za něho stydím.
• Nejsem ochoten partnerovi odpustit provinění proti manželské věrnosti; podmiňuji svou věrnost jeho nároky.
• Neprožívám věrnost jako záležitost vůle a nesnažím se ji partnerovi usnadnit.

6. … slibuji, že tě nikdy neopustím…

• Kladu si podmínky pro své setrvání ve vztahu; nejsem ochoten snášet partnera, i když je „zlý" nebo si mou oběť zdánlivě nezaslouží.
• Opustil jsem svého manžela v těžkostech, nemoci nebo v jeho chybách; neprojevuji se jako manžel, když mi partner křivdí a ubližuje.
• Nesdílím s ním své radosti ani nejsem přístupný jeho sdělování; nenaslouchám mu se zájmem v jeho obavách.
• Žijeme pouze „vedle sebe", a ne „spolu"; partner se se mnou cítí sám.
• Nejsem mu oporou, když je na dně, zdrcený nebo v krizi; nedávám mu najevo, že ho potřebuji i v těchto situacích.
• Uzavírám se do sebe, do svého strachu a bolestí, místo abych s ním sdílel své trably.

7. … slibuji, že s tebou ponesu všechno dobré i zlé až do smrti (k tomu ať mi pomáhá Bůh).

• „Zaškatulkoval" jsem si partnera a nevěřím v jeho další růst; vzdávám se předem při krizích.
• Dopouštím smrt našeho manželství skrze sebelásku, boje nebo nudu.
• Nejsme spolu spojeni skrze Pána; nemodlíme se společně v radosti, v nesnázích ani v obdobích nesouladu.
• Nevedeme pravidelný a důsledný společný duchovní život v církvi.
• Nepečujeme vzájemně o své psychické i fyzické zdraví.
• Nehospodaříme s penězi a časem v jednotě; nepropůjčujeme prostředky na dárky a podporu ostatním.
• Neshodujeme se v názorech na výchovu dětí; neuvědomuji si zodpovědnost za jejich víru a spásu.
• Dělám si na život dětí nároky, místo abych je přijímal jako svěřený úkol.
• Těžkosti a náročné situace nás spíše vzdalují, než aby nás sbližovaly.
• Nejsem vynalézavý v projevech lásky; připustil jsem do vztahu trvalou nudu.
• Nejsem ochoten obětovat vše a odpustit cokoli; chybí mi trpělivost čekat, mlčet či mluvit, kdy je třeba.
• Moje láska je podmíněná a nežiji z víry v Boží zájem o naše manželství.

• Neuvědomuji si, že je auto pouze dopravní prostředek; dělám si z něho modlu a své „zlaté tele".
• Nechovám se jako křesťan i za volantem; kleji a beru jméno Boží nadarmo.
• Neděli, která je dnem Páně, používám výhradně k leštění a čištění auta.
• Nepoužívám svůj vůz v neděli pro radost, vzdělání a zotavení své rodiny.
• Nepoužívám jej pro službu Božímu lidu.
• Neprojevuji úctu, lásku a vděčnost rodičům tím, že bych je pozval na výlet nebo je zavezl někam, kam by se nedostali.
• Nedělám radost opuštěným starým lidem ve svém okolí tím, že bych je zavezl za příbuznými, na poutní místo či do přírody.
• Nejsem jako motorista nikomu prospěšný.
• Nechovám se ohleduplně ke starým chodcům ani k policistům.
• Dopouštím se hazardní jízdy, která se blíží sebevražednému pokusu.
• Spoléhám za volantem jen na Boží prozřetelnost a zapomínám, že odpovídám za život svůj, svých spolujezdců i ostatních na silnici.
• Neznám nebo nedodržuji dopravní předpisy.
• Používám auto jako prostředek k navazování známostí nebo k vytahování se před osobami druhého pohlaví.
• Nechovám se mravně a uctivě ke svým spolujezdkyním (spolujezdcům) či stopařům.
• Nezískal jsem prostředky na zakoupení auta poctivým způsobem.
• Nezískávám součástky a náhradní díly poctivě.
• Svádím k nepoctivosti montéry a opraváře.
• Nemluvím jako motorista vždy pravdu.
• Při dopravním přestupku či nehodě jednám nečestně, svaluji vinu na druhé a nepomlouvám jiné řidiče.
• Používám auto k tomu, abych vyvolával závist svých sousedů.
• Trápím se a závidím, když má soused lepší a silnější vůz; nechovám se v tom jako křesťan.

Po znamení kříže pomozte knězi lépe porozumět vaší situaci: řekněte, jaký je váš životní stav a kolik času uplynulo od vaší poslední zpovědi. Je to důležitý krok k upřímnému rozhovoru s Bohem.

Bože, lituji svých hříchů z celého srdce. Mrzí mě, že jsem tě urazil, a dávám si předsevzetí, že se budu snažit nehřešit a vyhnu se příležitosti k hříchu. Smiluj se nade mnou Bože pro utrpení Tvého Syna, Ježíše Krista. Amen

Zde si můžete poznamenat datum poslední zpovědi.

Mobilní aplikace Smíření je pomůcka pro přípravu ke svaté zpovědi.

Co aplikace nabízí

Zpovědní zrcadla
Najdete zde různá zpovědní zrcadla, která vám pomohou při zpytování svědomí. Každý bod má tlačítko „+", kterým ho můžete rychle přidat do svých poznámek.

Poznámky
Zde si můžete vytvořit vlastní text pro zpověď. Můžete přidávat poznámky buď kliknutím na tlačítko „+" ve zpovědních zrcadlech, nebo psát vlastní poznámky přímo do pole. Každou poznámku můžete později upravit nebo smazat. Pro případnou další úpravu si můžete poznámky stáhnout jako soubor Word nebo PDF.

Modlitby
Aplikace obsahuje modlitby z Kancionálu, které vás provedou přípravou před zpovědí i díkůvzdáním po ní.

Obřad
Všechny poznámky se přehledně zobrazí a můžete to použít při zpovědi, abyste na nic nezapomněli.

Soukromí a bezpečnost

Aplikace funguje zcela offline – nepotřebuje připojení k internetu. Všechna vaše data zůstávají pouze ve vašem zařízení a nikdy nejsou odesílána na internet. Vaše poznámky jsou uloženy v lokálním úložišti prohlížeče.

⚠️ Nezapomeňte po zpovědi vymazat všechny své poznámky pomocí tlačítka „Smazat vše po zpovědi" v sekci Průběh svátosti. Tím zajistíte, že vaše osobní záznamy zůstanou skutečně soukromé.

Verze: 1.0

Soukromí: Všechna data jsou uložena pouze ve vašem zařízení. Aplikace neodesílá žádné informace na internet.

Vaše poznámky, nastavení a datum zpovědi jsou uloženy v lokálním úložišti prohlížeče a nikdy neopouštějí vaše zařízení.